09-01
-
-
Některé filmy Karla Zemana bývají řazeny do žánru sci-fi. Najdete v ukázce prvky typické pro tento žánr?
Mezi typické znaky žánru sci-fi patří zobrazování techniky a technologických výdobytků, které v době vzniku díla buď ještě neexistují, nebo nedokážou to, co jim autoři přisuzují. V případě této ukázky musíme vzít v potaz, že předlohou je dílo Julese Verna z 19. století, ve kterém vlaky byly stále žhavou novinkou, stejně tak letectví, třeba jen v horkovzdušném balónu, nebo plutí pod hladinou moří a oceánů v ponorce. -
V této ukázce je toho ale k vidění mnohem více. Třeba scéna, která jako kdyby vypadla z westernu. Poznáte, o které je řeč?
Scéna připomínající westerny se odehrává uvnitř vlakového vagonu. Muž v oděvu připomínajícím kovbojský se pokouší střílet z okna jedoucího vlaku na nějaký objekt. To je jedna ze scén, se kterou se můžeme setkat ve filmových příbězích z Divokého západu. -
Souhlasíte s větou „Člověk byl stvořen s nohama, aby chodil po zemi, tak má na zemi zůstat“? A co tím mluvčí myslí?
Věta „Člověk byl stvořen s nohama, aby chodil po zemi, tak má na zemi zůstat“ vyjadřuje přesvědčení, že by se člověk neměl pokoušet o věci, pro které od přírody nebyl stvořený. Třeba létat, pohybovat se pod vodní hladinou nebo i jen cestovat velmi rychle. Takový názor bychom mohli označit jako konzervativní, nepřející si vývoj umožněný vědou a technikou, se všemi výhodami i nevýhodami. -
Výstřel z pušky, který v ukázce zazní, můžeme vnímat i jako zvukovou metaforu, zvlášť když jej vztáhneme k následnému překvapenému výrazu pána s novinami. Zkuste vysvětlit, jak je to myšleno.
Výstřel z pušky můžeme také chápat jako zvuk doprovázející velké překvapení, až šok, který pán zažil při přečtení zprávy o potopení ponorky a smrti její posádky. Přeneseně řečeno můžeme říct, že se mu taková rána ozvala i v hlavě.
-