6. kapitola

Stránka 1 z 9

Různá vyprávění se mezi sebou liší.

  1. Jak se liší vyprávění v knize, v televizním seriálu a na sociálních sítích?
    Charakter média do značné míry ovlivňuje a určuje podobu vyprávění. V psaném/tištěném textu jsou informace o příběhu předávány především prostřednictvím slov. O tom, jak vypadá prostředí příběhu a postavy, se dozvídáme ze slovních popisů. Takový popis už z povahy věci nemůže být úplný a zbývá tak spousta prostoru pro naplňování „volných míst“ fantazií čtenáře. Promluvy postav sice jsou prostředkovány přímo, opět ale postrádáme úplné informace o barvě hlasu, hlasitosti, intonaci atd. Prozaický text navíc nenese často ani zpřesňující informaci o rychlosti promluv a jejich vzájemné návaznosti.
    Audiovizuální formát, jako je seriál, vyjadřuje příběh prostřednictvím obrazů a zvuků, mezi kterými stěžejní místo zaujímá slovní vyjádření. Typické pro seriály, nejen v televizi – původně tento formát vznikl v novinovém tisku –, je záměrná neukončenost vyprávění na pokračování. Primárním zájmem tvůrců seriálů často je co nejvíce oddalovat definitivní uzavření hlavního příběhu, dokud je ze strany diváků o seriál zájem, a je tedy komerčně úspěšný.
    Vyprávění na sociálních sítích může nabývat různých podob, od čistě textového přes textově-obrazové až po audiovizuální. Typické je pro něj větší míra vzájemného ovlivňování mezi účastníky vyprávění navzájem, se kterým vypravěči počítají, často k němu i záměrně vyzývají. Pro sociální sítě je rovněž typické, že se v nich může prolínat smyšlené vyprávění a skutečnost. V rámci snahy o zaujetí co největšího počtu uživatelů se autoři příspěvků mohou snažit o potlačení nudných projevů a zdůraznění něčeho co přitáhne pozornost.
  2. Kdo uspořádal informace do podoby vyprávění v knize? A kdo v seriálu a kdo na sociálních sítích?
    V knize je tvůrcem vyprávění spisovatel, v seriálu nejčastěji producent spolu se scenáristou (taky bývá seriál označován jako producentsko-scenáristických formát). Na sociálních sítích jsou to uživatelé zapojující se do komunikace.
  3. Liší se naše očekávání u knižního a seriálového vyprávění?
    Obecně lze očekávání odlišovat podle několika kritérií: a) při četbě si tempo a čas vnímání regulujeme více sami než při sledování seriálu, b) knihu, i v případě, že se jedná o díl z rozsáhlejší série (např. fantasy nebo sci-fi), vnímáme více jako příběhově uzavřený celek než v případě epizody seriálu, kde je pocit „trvalé“ neukončenosti součástí zážitku, c) vnímání se může více lišit i situačně – při sledování epizody seriálu můžeme vykonávat i jiné činnosti (typicky žehlit nebo třeba se zapojovat do konverzace na sociálních sítích prostřednictvím chytrého telefonu), četba knihy od nás vyžaduje větší míru soustředění na samotnou činnost.
  4. Očekáváme, že se setkáme s příběhy na sociálních sítích?
    Jedná se o tzv. otevřenou otázku. Ale jistou odpověď nám dávají sami provozovatelé sociálních sítí, protože třeba na Facebooku nebo Instagramu se setkáme s formátem označovaným jako „story“ (příběh). Na druhou stranu sociální sítě nevytvářejí primárně dojem, že se na nich setkáme s vyprávěním a nejčastěji jsou inzerovány jako komunikační platformy. I z toho důvodu jsou v případě sociálních sítí vyprávěcí techniky potenciálně nebezpečné, protože s nimi uživatelé předem nepočítají. Snahy o přikrášlení skutečnosti či propagaci nějakého názoru mohou být při nečekaném použití vyprávěcích strategií o to účinnější.
Stránka

Kontaktní osoba

Jan Černík | jan.cernik@upol.cz

Podporují nás

Michal Šašek

Dárcové na Donio