10. kapitola
Přečti si následující kritiku Mirky Spáčilové, Galiny Kopaněvy, Kamila Fily a komentář uživatele Cival na ČSFD. Dokážeš určit, v čem se liší? A jaký postoj k recenzovanému filmu zaujímají?
Musíme mít na zřeteli, že jde jen o části z rozsáhlejších textů.
Galina Kopaněva se v té své věnuje žánrovému zařazení bondovských příběhů. Přitom je dává pro nás už dnes trochu nepochopitelně do souvislosti s komiksy (píše ještě o „comics stories“ – to odpovídá době vzniku, tj. 60. letům 20. století) a o komiksech mluví až s opovržením.
Mirka Spáčilová se v první polovině věnuje ději filmu, ve druhé tomu, jak je film natočen, respektive spíš co se v něm nepodařilo. Problematická je její narážka na „tmavé tváře“, které toho ve tmě moc neuhrají, a to i přes zřetelnou ironii, kterou její vyjádření nese.
Jazyk uživatele Civala je prosycen cizími slovy (appendix – ve významu dodatek, ale i slepé střevo), odbornými termíny (comicsová black power v originálním etno-future podání) a slangovými výrazy (sólovka). Z jazykového hlediska je také třeba upozornit na to, že celé je to napsáno jen ve 3 souvětích, z toho to třetí je docela dlohé. Tzv. flow a vysokou mírou ironie autor promlouvá primárně k současnému divákovi lépe obeznámenému s probíranou tématikou (comiscové adaptace, blockbustery) – někým, koho bychom mohli označit jako „filmový nerd“.
Kamil Fila nám v profilovém článku (profil postavy Jamese Bonda i stejnojmenné filmové série) předkládá výčet toho, jakými různými způsoby tvůrci hlavní postavu v průběhu série ztvárňují a jaké příběhy kolem ní utváří. Snaží se tak upozornit na velkou tvárnost (plasticitu) postavy i na to, jak se Bond i celá série postupem času proměňuje, mimo jiné i v souvislosti s proměňujícími se společenskými očekáváními a standardy.
